The pressure - povídka

6. dubna 2012 v 3:02 | Dušan Prouza

The Pressure

Původní námět :

Je sychravý podzim, na rozoraném poli stojí stará zrezivělá vana, ve které sedí krásná mladá dívka (Hanka) bez kousku látky na sobě. Nepřítomně se dívá kamsi do oraniště a labužnicky kouří cigaretu se skleněnou špičkou. Pářící se horká voda se líně přelívá přes okraj vany.
Mezi bojujícími plechovkami, mačkajícími se novinami a bzučícími mouchami leží bezvládně na smetišti na matraci jiná mladá dívka (Míša) v otrhaném oblečení. U matrace hlasitě tiká budík. Míšu začnou noviny a plechovky pomalu zakrývat, až ji zakryjí úplně.

Za ranního rozbřesku ve městě přichází stařík o holi k jedné z mnoha popelnic. Otevře ji, vytáhne zmačkané noviny, které začne narovnávat. Poté se sehne k zemi, kde leží proutěný košík plný hub, sebere jej a ztratí se v ranní mlze.
Hanka stojí u opuštěné autobusové zastávky v lomu a nedočkavě někoho vyhlíží. Ze zatáčky se vynoří autobus, ve kterém stojí Míša. Když autobus zastaví a otevřou se dveře, obě dívky si padnou do náruče. Autobus odjíždí. U vany na oraništi leží na zemi vedle batohu oblečení Hanky, na které kape voda z vany. Najednou se oblečení začne propadat do země, kterou začne skrápět do krve zbarvená voda. Ozve se kohoutí zakokrhání.

Míša sedí v okně polorozpadlé stodoly a v ruce obrací červenou obálku. Láskyplně k ní přičichne a otevře ji. Chvíli nepřítomně kouká na obsah dopisu, pak jej se slzami v očích zahodí a roztrhá. Kolem hřbitovní zdi se o holi belhá stařík se složenými novinami v kapse a košíkem plným hub v ruce. Vchází na hřbitov. Z městského orloje jsou slyšet Odbíjející hodiny.
Od nedokouřené cigarety na rohu vany v popelníku, se po dosednutí černého havrana, který o ní křídlem zavadí, se skleněná špička oddělí, a pádem do vany roztříští. Na dně vany leží zakrvavený nůž a havran vyzobává popel z popelníku. Batoh ležící u vany se sám zavazuje. Přichází Míša, vyplaší havrana, zvedne zakrvavený nůž a začne si ho v odlesku slunce prohlížet.

Nastrojená Hanka přichází s Míšou v závěsu na diskotéku. Kolem Hanky se utvoří hlouček starých přátel, převážně chlapců, kteří ji odtáhnou na taneční parket. Míša zůstane osamoceně stát u vchodu. Hanka si užívá tanec na parketu, kolem ní se možná až příliš motá jeden z chlapců a začne se jí nepříjemně dotýkat. Mezitím Míša znuděně popíjí u baru. Chlapec se na parketu pokusí políbit Hanku. Ta se prvně brání, ale po chvíli začne jeho vášnivé polibky opětovat, když si toho všimne Míša. Vymrští skleničku s vodkou na police v baru a zuřivě přibíhá na parket, kde od Hanky odstrčí chlapce, vrazí jí facku a se slzami v očích odbíhá z parketu.

Na zastávce v lomu stojí Hanka čeká na Míšu. Přijíždí autobus, který je však prázdný. Zastávka se vedle zkoprnělé Hanky začne rozpadat. Autobus stále stojí na místě a jeho dveře se pořád dokola otvírají a zavírají.
V polorozpadlé stodole sedí mezi bednami Míša s lahví vodky v jedné a se zakrvaveným nožem v druhé ruce. Vztekle zabodne nůž do bedny naproti sobě, napije se z láhve a rozbije ji o roh bedny. Střepy zmizí v seně.
Na hřbitově sedí za uplné tmy u jednoho náhrobku Hanka a listuje si v modlitební knížce. Poté ji opře o náhrobek a začne se naléhavě modlit. Kolem ní ožívá spadané listí a začínají se rozsvěcet svíčky. V modlitební knížce se začnou samovolně otáčet listy. Nalistuje se stránka, na které je fotka dívek, kterak na sebe u stolu zamilovaně koukají. Míša s Hankou se na sebe zamilovaně koukají u slavnostního oběda u Hančiných rodičů, kterým zřejmě jejich láska není po chuti. Otec vstává od stolu a vztekle Míše šermuje rukama před očima. Míše se mu hrdě podívá do očí, naposled se láskyplně podívá na Hanku a odchází. Hanka se vyčítavě podívá na rodiče, mrští příbor na stůl, popadne modlitební knížku na stole a s pláčem odbíhá. Otec smete talíř ze stolu.
Dveře autobusu se stále otvírají a zavírají. Přichází stařík, zastaví se u dveří a snaží se je zavřít. Nakonec do nich bouchne a ty se urvou, autobus se začne pomalu rozpadat.

V posteli s nebesy leží obličeji u sebe Hanka s Míšou a hluboce se na sebe dívají. U postele jsou dvě skleničky s vínem a zapálené svíčky - vidíme západ slunce. Míša odchází ze stodoly s oběma batohy na zádech.

Z mraků se spouštějí závěsy deště. Na skále stojí promočená Hanka a pláče. Zoufale si rukama vjede do mokrých vlasů a začne beznadějně řvát ze skály. Z úst jí vylétávají fotky, na kterých je s Míšou.
Stařík klečí na hřbitově u novin s houbami. Houbám přiřezává podhoubí a něžně je vkládá zpět do země. Okolo něj se pomalu zhasínají svíčky na náhrobcích.
V posteli s nebesy leží Míša s Hankou. Míša poprvé políbí rozpačitou Hanku. Nebesa nad postelí se zahrnou.
Hanka sedí na pláži jezera v písku a v ruce drží fotky, roztrhne společnou fotku s Míšou a zahodí ji. Písek obě půlky pohltí. Míša leží na oltáři a je zamotaná do rudého sukna. U jejího ucha se objeví telefonní sluchátko a později sukno odkryje celý telefonní aparát. Míša se na něj zadívá a najednou se na něm začne vytáčet číslo. Hanka jde po písku směrem k vodě. Spadává z ní poloprůhledná košilka. Kousky fotek, které sype kolem sebe se noří do písku za ní. Dívka vstupuje do vody. Po chvíli se potopí celá. Na mraveništi leží hlasitě vyzvánějící mobilní telefon. Mravenci ho celý obklopí natolik, že vyzvánění již není slyšet.

K baru na diskotéce přichází vyfintěná Hanka s přítelem v objetí a sedají si k přiopilé Míše. Ta se po nich pohrdavě podívá a pokyne barmanovi, který jí začne nalévat další pití. Hanka s přítelem se začnou líbat, Míša se chce zhnuseně otočit, ale spadne z barové židličky. Všichni u baru se začnou pobaveně smát. Míša se marně snaží zvednout z podlahy, zvedne hlavu a nenávistně koukne na Hanku. Hance ztuhne úsměv ve tváři a po zaváhání se skloní k Míše. Hanka pomáhá Míše na nohy, Když se Míša narovná políbí Hanku na ústa a zmizí. Hanka zkousne spodní ret a zamyšleně se podívá za Míšou.
Po náhrobku sjedou Míšiny ruce. Míša se schoulí do klubíčka a pláče. Oba batohy ležící vedle náhrobku se začnou propadat do země. V otevřené modlitební knížce vidíme Hanku klesající ke dnu. Míšu na náhrobku zakryje listí.
Stařík vychází ze hřbitova bez košíku, jen s hůlkou. Jde podél hřbitovní zdi a po chvíli mizí v dálce.

Explikace k filmu :

Konec lásky je vždycky těžký. Něco přeteče, něco se přetrhne, člověk krvácí. Někdo se cítí odhozen jako na smetišti, někdo se ztrácí v davu. Všudy přítomné vzpomínky tíží. Působí jako sůl do živé rány. Čas nemilosrdně ukrajuje den po dni a kohoutí kokrhání nevěstí nic dobrého. Ve vzduchu je cítit smrt. Byla to láska proti vůli všech. Ta silnější nese břemeno za obě, slabší podléhá. Poslední marné volání o pomoc konec Hladina rybníka se uzavírá a s ní život.

story board, zpět

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.